Josef Čapek

1887 - 1945

Josef Čapek (1887-1945) se jako malíř se inspiroval dobovým kubismem, jejž ve svém díle osobitým způsobem přetavil. Jeho svébytný rukopis mají i četné ilustrace, knižní obálky nebo scénické návrhy. Virtuozně pak dětem vyprávěl o pejskovi a kočičce. Šíře jeho záběru byla úctyhodná. Část literárního díla vytvářel zpočátku společně s bratrem Karlem. Josef byl introvert, ve vrcholných pracích zaměřený na hloubku lidského nitra. Jeho básně z koncentračního tábora, poslední část jeho díla, se naštěstí díky několika spoluvězňům dochovaly. Tragický osud Josefův se až vymyká chápání. (Aleš Fetters)

Josef Čapek v datech

1887 1887 - 23. března narozen v Hronově
1890 1890 - rodina se stěhuje do Úpice
1892 - 1897 1892 - 1897 - obecná škola v Úpici
1897 - 1900 1897 - 1900 - měšťanská škola v Úpici
1900 1900 - pobývá v Žacléři, aby si osvojil němčinu
1901 - 1903 1901 - 1903 - studuje na německé odborné tkalcovské škole ve Vrchlabí
1903 1903 - pracuje jako dělník v úpické tkalcovně F. M. Oberlandera
1903 - 1910 1903 - 1910 - studuje na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora E. Dítěte a u profesora K. Maška
1907 1907 - rodina se stěhuje do Prahy
1910 1910 - seznámení s Jarmilou Pospíšilovou, budoucí manželkou, odjíždí přes Německo do Paříže
1911 1911 - cestuje sám po Španělsku
1918 1918 - stává se redaktorem pražského satirického časopisu Nebojsa, vstupuje do redakce Národních listů
1919 1919 - 3. května sňatek s Jarmilou Pospíšilovou
1921 - 1939 1921 - 1939 - redaktorem pražské redakce Lidových novin
1923 1923 - 30. dubna narození dcery Aleny (zemřela 1971)
1938 1938 - duben až květen - cesta do SSSR se spisovateli J. Koptou a M. Majerovou
1939 1939 - 1. září zatčen v Želivě a odvezen do pankrácké věznice v Praze. Dne 9.9. odvezen do koncentračního tábora v Dachau, 26.9. do Buchenwaldu
1942 1942 - 26. června odvezen do koncentračního tábora Sachsenhausen
1945 1945 - 25. února odvezen do koncentračního tábora Bergen-Belsen v Dolním Sasku. Poslední zpráva o jeho životě je ze dne 4. dubna. Zemřel zřejmě na tyfus neznámo kdy, jeho hrob není znám.

1887 1945

Vybraná díla povídky divadelní hry romány pohádky

předchozí další

Ucelený seznam děl

1917 Lélio Hlavními postavami povídek souboru Lélio jsou opuštění jedinci, kteří jsou vyvrženi nejen ze světa, ale i ze svého vlastního života. Zároveň jsou tato individua manipulována jakousi neviditelnou vyšší instancí, již může jednak představovat osud či všeobecné zlo, jednak Bůh.

E-kniha

1920 Nejskromnější umění Způsob, jakým je popisováno umění města a jeho folklór, ukazuje velikost Čapkovy osobnosti. Čapek nevidí svět galerií jako jedinou „pravdu“ a „skutečnost“, ale svou knihou poukazuje na to, že upřímnost a kreativita jsou mnohem blíže, než se zdá.

E-kniha

1921 Ze života hmyzu (s Karlem Čapkem) Ve hře Čapkové formou volně na sebe navazujících obrazů rozvíjejí výjevy, v nichž vystupují hmyzí druhy, personifikující mravní pojmy jako lakota, ctnost, sobectví... Jednotlivými obrazy prochází postava Tuláka (vymyslel ho Josef Čapek), zralého člověka s mnoha životními zkušenosti, který od pasivního pozorování postupně začíná do hmyzího života aktivně zasahovat. Je protikladem onomu světu kořistníků a zároveň nese význam přirozenosti koloběhu života jako volání po lidskostí naplněném životě tváří v tvář smrti.

E-kniha

1923 Země mnoha jmen Hra je zasazena do prostředí moderního velkého města. Běží pak především o ukázání toho, že nelze jednoduše odložit ostrou rozpornost kapitalistické společnosti, která je ve hře silně akcentovaná, a začít budovat jakoby od začátku šťastný a veselý život: lidé do dosud nedeterminované sféry (pevnina, který vystoupila z moře) nutně přenášejí své rozmanité, často antagonistické zájmy, představy a touhy.

E-kniha

1927 Adam Stvořitel (s Karlem Čapkem) Adam, zneuznaný filozof a vynálezce, zničí výstřelem z kanónu negace svět a Bůh ho za to potrestá tím, že mu přikáže stvořit nové lidstvo. Autor tímto dílem ukazuje nesmyslnost krajního revolucionářství, které neguje hodnoty, aniž by bylo schopné vytvářet hodnoty nové. Koncept hry byl příliš tezovitý na to, aby diváky skutečně zaujal.

E-kniha

1928 Ledacos Výbor fejetonů není tematicky ohraničený, autor v něm reaguje na různé podněty od nehody při výrobě válečného plynu po obyčejné uklouznutí na ulici. Ledacos je jediným výborem z autorovy publicistiky, který vyšel za jeho života, a představuje tak texty pro Josefa Čapka nějak důležité nebo významné.

E-kniha

1929 Povídání o pejskovi a kočičce Veselá vyprávění o dvou nerozlučných kamarádech, která těší již několik generací čtenářů. Povídání o tom, jak pejsek a kočička myli podlahu, jak pekli dort nebo jak si pejsek roztrhl kalhoty a kočička mu je zašila dešťovkou, si čítávali už prarodiče dnešních dětí.

E-kniha

1930 Stín kapradiny Balada o pronásledování dvou pytláků, kteří zavraždili lesníka a schovávají se v šumavských lesích. Postupně se jich zmocňují výčitky svědomí, nezapadají ani do světa spořádaných lidí, ani do světa přírody. Nakonec je jeden z nich zastřelen četníky, druhý páchá sebevraždu. Této knížce byla udělena státní cena za rok 1931.

E-kniha

1936 Kulhavý poutník (co jsem na světě uviděl) Autor se prostřednictvím krátkých textů, básní a apokryfů dotýká samotné podstaty lidského bytí a života, přemýšlí o tom, jaký má lidská existence a celý svět smysl. Kromě těchto otázek, z jejichž zodpovídání je cítit velká existenciální úzkost a neodbytné, nekonečné pochyby, se zamýšlí i nad konkrétními aspekty života: prací, spánkem, láskou k ženě a dětem...

E-kniha

1946 Básně z koncentračního tábora Josef Čapek byl jedním z prvních intelektuálů, které gestapo po německé okupaci v roce 1939 zatklo. Prošel čtyřmi koncentračními tábory, než krátce před koncem války zahynul v Bergen-Belsenu. V táborech Josef Čapek začal psát poezii poprvé v životě. V roce 1946 ji posmrtně vydal básník Vladimír Holan. Básně vycházejí z konkrétních zážitků i vzpomínek a upínají se k existenciální reflexi údělu člověka vydaného vládě zla. Verše jsou vzdálené optimistickému patosu a rétorice.

E-kniha

1947 Psáno do mraků Kniha má hlubokou souvislost se svou dobou a s přítomným člověkem. Za jejími řádky jako by se stále odvíjel film dějů evropského soumraku předválečných let a prolínal v myšlení a svědomí spisovatelovo. Smrt T. G. Masaryka, září 1938, Mnichov, pomnichovská republika, smrt bratra Karla – to jsou aspoň některé z událostí, pod jejichž bolestným tlakem byly napsány nezapomenutelné věty výstrahy, lásky a starostí o národ a čistý, spravedlivý a svobodný život.

E-kniha

Josef Čapek Výtvarná díla

1907 1907 - první dochované kresby a olejomalba V zahradě
1908 1908 - první grafické pokusy
1910 1910 - maluje olej Kinského zahrada
1911 1911 - maluje Matku česající dítě
1912 1912 - maluje první kubistické obrazy
1913 1913 - maluje kubistické Hlavy, Postavy, prvního Pijáka, Harmonikáře, Námořníka
1914 1914 - maluje Hlavu muže
1915 1915 - obraz Hlava muže v klobouku
1916 1916 - obrazy dívek
1917 1917 - obrazy Námořníků, Nevěstek. Začíná korespondence s Bohuslavem Reynkem.
1918 1918 - dokončuje obraz Žebračka s dítětem, vychází Album deseti grafických listů
1919 1919 - maluje Pijáky, vydává druhé album Osmero linoleí. V letech 1919 – 1938 ilustroval 35 knih a vytvořil více jak 500 knižních obálek.
1920 1920 - obrazy Mr. Mysrelf a Černošský král
1921 1921 - obrazy Muž s bednou a Zátiší. V letech 1921 – 1932 vytvořil scénické a kostýmové návrhy k 60 divadelním hrám.
1922 1922 - maluje krajiny a dětské motivy
1923 1923 - začíná tzv. období „chlapů“
1927 1927 - maluje obraz Dřevěný muž
1930 1930 - maluje Květinářku a Děti s fialkami
1933 1933 - maluje obrazy Mrak a Oravanky
1934 1934 - obrazy Kopretiny a Květiny
1936 1936 - obrazy Fialky a Prodavačka květin
1937 1937 - dokončuje obrazy z cyklu Noci, obrazy Rybářů, Ohníček a Těžko. Kreslí cyklus Diktátorské boty.
1938 1938 - kreslí politickou kresbu Opuštěna, oloupena, ale nezlomena, začíná kreslit a malovat cyklus Oheň (několik set kreseb, 50 obrazů)
1939 1939 - kreslí a maluje cyklus Touha
1942 1942 - drobné kresby a oleje

1907 1942

Je to pěkný kraj, ten svatoňovický, Odolov, Markoušovice a co všechno je kolem Jestřebích hor a Žaltmanu, a ty araukarity, zkamenělé zbytky prastaré přírody, mu ještě přidávají na zajímavosti … Řekněme-li „naše“ a „u nás“, znamená to, že to jiné a jinde nenídocela takové a že tomu něco základního chybí. To je rodné, čeho se rádi a patrně z velmi silných vnitřních příčin občas přidržíme. (Josef Čapek

Pokračovat ve čtení

Filmové Adaptace (0)

Z jeho literární tvorby musíme nejprve zmínit tu zaručeně nejoblíbenější – Povídání o pejskovi a kočičce. Jako večerníčkový seriál ho viděly generace dětí. Večerníček z roku 1950 má 6 dílů a režíroval ho Eduard Hofman.

Povídání o pejskovi a kočičce: https://www.csfd.cz/film/177376-povidani-o-pejskovi-a-kocicce/komentare/

V roce 1973 se ujal televizní adaptace hry Ze života hmyzu režisér Jan Matějovský. V obsazení se objevují i jména Viktor Preiss, Ilja Prachař nebo Petr Čepek.

V roce 1984 byl podle povídky Stín kapradiny natočen televizní film. Jeho režii si vzal na starosti Karel Vláčil, scénář sepsal společně s Vladimírem Krönerem. Hudbu složil Jiří F. Svoboda.

Stín kapradiny: https://www.csfd.cz/film/9352-stin-kapradiny/prehled/

V stejném roce zrežírovala Věra Jordánová pohádku Tlustý pradědeček. V pohádce se objeví i postava loupežníka Lotranda, kterého známe i z pohádek Josefova bratra Karla.

Tlustý pradědeček: https://www.csfd.cz/film/229405-tlusty-pradedecek/prehled/